Winter Trans Brdy 2018
Mnozí vyhlížejí první sníh a mají první najeté kilometry na kolečkových lyžích. Naštěstí je tu ještě jeden MTB závod sezony, kde se sejdou jen opravdoví masochisti. Počasí nám moc nepřálo, 5°C a déšť již před startem snižoval morálku a mnozí váhali zda vůbec nastoupit a nastydnout. Přihlášených bylo 260 závodníků, jestli všichni dorazili je otázkou, ale motivací je startovné. Naštěstí je kompenzováno výbornou organizací závodu, tučnou občerstvovačkou v cíli, hodnotnými cenami a bohatou tombolou.
Téměř půlhodinový kopec ukázal, kdo má ještě natrénováno. Balík se rozdělil brzy po startu. Honza Škarnitzl nám zamával hned v začátku stoupání. Jediný, kdo s ním udržel tempo byl Michal Koš. Trať v lesích byla kluzká a díky lesákům místy i velmi bahnitá.
Jel jsem v druhé skupině 6 bikerů. Postupně se roztrhala a zbyli jsme jen tři. Bohužel mi kluci odskočili kvůli spadlému řetězu. Pomalu jsem je dotahoval, ale zbržďovala mě neznalost trati. Ke konci mě dojeli další tři a vypadalo to na spurt ve finiši. Na rovince jsem si je otestoval a nevypadalo to, že mají více sil než já. Silově na tom byli lépe a neměl jsem pocit, že bych mohl v cíli uspět. Táhnul jsem skupinu a přemýšlel o taktice. Přibližně kilometr před cílem bylo schodiště na most. Cyklokrosově jsem seskočil, vyběhl a bez chybičky naskočil na bajka. Ucítil jsem příležitost a začal jsem sprintovat. Na konci mostu jsem se ohlédl a tam nikdo. Zbytek se na schodišti zasekl a nechali mi 100m náskok. Do cíle mě už nedotáhli.
Celkově 7. místo (elektrokolo nepočítám) a v kategorii 3.. Stál jsem na bedně s Honzou Škarnitzlem! To že mi dal víc jak 15 minut je věc druhá 🙂
